Úterý 19. 3. 2024  |  Svátek má: Josef
Počet článků: 46
[1 | 2 | 3 | 4 | 5]
Otrok měsíce; nakreslila Alexandra Meldušková

Otrok měsíce - 2. část

12. 2. 2019„Může být jednou ticho?“ zeptal se směrem ke mně a já se pohotově postavila na nohy. Najednou je ve třídě takový klid, že by bylo slyšet každičký nádech a zatepání srdce. Pan učitel se rozhlíží po třídě, aby zaznamenal alespoň nějakou maličkou nekázeň, ale nic se neděje.
Otrok měsíce; nakreslila Alexandra Meldušková

Otrok měsíce

17. 11. 2018Temnota pohltila celou zemi. Jen co se dotkla věží radního domu, obrátila se a začala se měnit v mlhu. Mlha pohladila celý kraj jako dáma v bílých rukavičkách a na každém domě byl zachycen její otisk v podobě obláčků studené bělosti. Vstávám do sychravého podzimního rána.
Zítra za sto let; Foto: Nella Kučerová

Zítra za sto let - 2. díl

16. 9. 2018Dívku popadla veliká úleva, když uviděla dům, ve kterém bydlí pořád stejný a bez změn. Mohutná vstupní brána vrzala úplně stejně, jako ráno a cestička vytvořená z velkých šutráků se také v ničem nelišila. Už, už chtěla sáhnout po klice a bezpečně vklouznout do domu, když v tom se z rohu vyřítilo obří huňaté zvíře, co vydávalo zvuk jako pes. Zuzka velmi rychle kliku upustila a z pozemku utekla.
Cizinka; nakreslila Kristýna Popirecinii

Cizinka - 5. díl

26. 6. 2018O půl jedné konečně prohlédla všechny fotky. Rychle vstala, fotky nechala rozházené na zemi, tak jak byly.

Obula se a utíkala k Leně.

Prošla brankou na zahradu, ale zvonit nechtěla. Tak si vzala žebřík, co našla vzadu a přiložila ho ke dveřím na půdu. Nechtěla se tam ani vloupat nebo tak, ale v tu chvíli si neuvědomovala, jaké by to mohlo mít následky.
Zítra za sto let; Foto: Nella Kučerová

Zítra za sto let - 1- díl

5. 5. 2018Píše se listopad 1918 a válka pomalu končí. Všichni se radují, protože věří v to, že nás už čeká klidná budoucnost. Já se ale neraduji a mám k tomu pádný důvod – náš tatínek se z války nevrátil a ani nevrátí. Můj starší bratr Florian říká, že mám být na tátu hrdá za to, že bojoval za svou vlast a položil za to život. Ano, jsem na něj hrdá, ale cožpak by bratr nebyl radši, kdyby na tátu mohl být hrdý a zároveň by se k němu mohl tisknout?
Po stopách cestovatelky; nakreslila E. Haluzová a P. Halouzková

Po stopách cestovatelky

4. 5. 2018Vlasta bydlí se svými rodiči a stařenkou v Novém Městě na Moravě. Vlastin tatínek pracuje jako stomatolog a její maminka jako místostarostka.
Jednou v létě se rozhodli, že vyrazí na dovolenou po světě. Do kufru si sbalili oblečení, hygienické potřeby a stan na přespání v přírodě. Jelikož v kufru byl ještě prostor, Vlasta si mohla vzít svou oblíbenou stonožku.
Cizinka; nakreslila Kristýna Popirecinii

Cizinka - 4. díl

16. 3. 2018Byl večer. Jediné, co osvětlovalo pokoj, byla petrolejová lampa. Její oranžová zář se linula z rohu, naproti němuž stála Lenina postel. Jindy velká i s nábytkem prázdná místnost se pod vlivem této záře přeměnila v útulnou komůrku 2x3 metry.
Cizinka; nakreslila Kristýna Popirecinii

Cizinka - 3. díl

2. 10. 2017 Amálie se na Odettu podívala se špatně skrývaným pohrdáním, nic na co by Odetta nebyla zvyklá. Stařenčina zášť jí byla docela k smíchu. Byla taková, smála se věcem, nad kterými by jiní plakali.
„Zajímalo by mě, proč se ptáte na takovou hloupost,“
Cizinka; nakreslila Kristýna Popirecinii

Cizinka - 2. díl

23. 5. 2017Byl večer, Lena si hrála na to, že ví, kdo je a zná svůj život. Možná to byla trochu pravda. Slyšela, jak její sestra mluvila norsky s tátou. A zdálo se jí to povědomé. Nebo spíš chtěla, aby se jí to zdálo povědomé.

Seděla na pohovce v obývacím pokoji, vedle ní byl květináč s nějakou rostlinou. Celý dům byl plný rostlin v květináčích. Ale o rostliny tady nejde.
Pavouk na stěně; nakreslila Hana Burgetová

Na stěně

23. 5. 2017To si představte! Sedím si jen tak na stropu v rohu vzhůru nohama v koupelně nad zrcadlem, motám si pavučinku a nikoho, vůbec nikoho si nevšímám.

A v tom najednou přijde do místnosti holka, která v ruce drží ručník a pobrukuje si nějakou melodii. Prvně přijde k zrcadlu a svůdně se do něj zadívá.
Cizinka; nakreslila: Kristýna Popirecinii

Cizinka - 1. díl

14. 4. 2017Probrala se s hlavou jako střep na nemocničním lůžku. V levé ruce měla kapačku. Jediné, na co byla schopna se soustředit, byla zářivka na stropě. Uslyšela kroky blížící se k její posteli.
„Leno! Jak je ti? Moc dobře asi ne, co?“ řekl skloněn nad postelí nějaký muž, na jeho podobu se nesoustředila.
Ztracený sníh

Ztracený sníh - 2. díl

15. 1. 2017Postupovaly jsme dál a dál a z dálky se k nám začala přibližovat nějaká věžička. Dům zakrýval mohutný smrk. Když jsme popošly dál, už jsem to viděla.
Byl to nádherný veliký bílý dům s modrou střechou a dvěma věžičkami, na kterých se otáčel železný ukazatel větru ve tvaru vločky.
Ztracený sníh

Ztracený sníh - 1. díl

20. 12. 2016Zrovna jsem se dívala z okna a přemýšlela, jestli i tento rok nebude zase sníh. Stejně tomu nevěřím, že něco napadne, u nás už nenapadl sníh tři roky. A když už je polovina prosince, tak už není v co doufat. Vánoce budou zase na blátě.

Pak mě ale vytrhl z myšlenek náš šéf – ano, správně, zrovna trčím v práci a dívám se okna, i když bych měla dělat grafiku vánočních reklam na počítači (není dobré mít u svého stolu okno).
Mimozemšťan; nakreslila Simona Procházková

Přiletěl Malfoj!

10. 4. 2016V roce 2222 se stalo něco hrozného. Naši zemi navštívili mimozemšťané. Pořád jsem z toho vedle, a proto jsem vytvořila knížku „MIMOZEMŠŤANÉ“.

Začalo to tak, že se před třemi dny vypnul proud a pořád nefunguje.
[1 | 2 | 3 | 4 | 5]
Doporučujeme
Nejčtenější články
Redakce