Rubrika: Literární tvorba » Jazykový koutek

Možná, že znáte slípku zelenonohou, ale já znám zelenohlavou slepici Agnežulu. Dřív se opravdu jmenovala Anežka - slípka zelenonohá, ale jednou se tak ztrapnila, že musela na tajnou výpravu za změnou svého jména. To, jak se ztrapnila, vám radši popisovat nebudu, neboť by mi vyklovala oči.

Její cesta začala před jejím domem. Smazala nápis JSEM DOMA na její křídové tabuli a smotala rohožku před dveřmi, aby se na ni neprášilo.

Zvolila tu namáhavější cestu, protože se bála, aby ji nikdo nepoznal. Kdyby se totiž třeba svezla autobusem nebo vlakem, mohlo by se tak stát. Nebyla moc zběhlá v pořádání tajných akcí, a tak hned v první minutě běhu klopýtla a skutálela se do půlky strmého kopce, protože se strašně stresovala.

Zbytek kopce sběhla dolů a jakoby se nic nestalo, pokračovala v cestě. Od úpatí kopce se plazila ve skosené trávě. Kdyby nebyla tráva posekaná, mohla klidně jít, ale bohužel to tak nebylo. Potom prošla hustým strašidelným lesem. Slepice Agnežula byla strašný strašpytel, a tak celý les proběhla takovou rychlostí, jakou svět neviděl.

Jak se bála, zavřela oči a běžela poslepu. Ani nevím, jak proběhla lesem, aniž by narazila do jediného stromu. Protože běžela poslepu, nepoznala změnu. Tou změnou byla náhlá přeměna tmy na světlo, když vyběhla z lesa. V celku běžela celé dvě hodiny. Opravdu nechápu, jak takový dlouhý běh takovou rychlostí vůbec udýchala. (Pokud někdy uvidíte slepici tryskem běžící z lesa, budete vědět proč to tak je.) Když jí začala být zima, napadlo ji, že už je možná na čase zastavit. Když otevřela oči, spatřila nějakých dvacet metrů před sebou obrovitánskou budovu, na které bylo napsáno: ÚŘAD JMEN.

Byla veliká náhoda, že tam byla rychleji, i když běžela poslepu, než kdyby šla a úřad hledala s mapou. Do mozku jí přišla zpráva, že by se mohla zkusit proplazit odpadním potrubím. Vlezla tedy do roury a plazila se vpřed. Správa jejího mozku nebyla bohužel až tak vyspělá, a tak ji vůbec nenapadlo, že by mohla jít dveřmi. Ale byla to Agnežula a ta musí být vždy originální! Plazila se dál a vylezla umyvadlem. (Nejspíš asi její další superschopnost: proplazit se malými prostory velmi snadno.)

Proplížila se do hlavní místnosti, zadala do systému své jméno a našla svoji složku. Jako první smazala a přepsala své jméno. Protože měla dost času, zašla i do vedlejšího oddělení a smazala všechny údaje o tom, jak se ztrapnila, protože i tohle měl úřad zaznamenané. Byla strašně šťastná!!!

Zbývalo jí jen vyplížit se z budovy a dojít domů. Skoro se ztratila, protože musela použít mapu.

Aby jí jméno všichni věřili, musí si hlavu barvit nazeleno. A to až dodnes.
Nikdy ale nepřiznala, že tuhle akci podnikla. Všem tvrdila, že zaspala, zapomněla vystoupit, z autobusu, přejela zastávku a nemohla najít cestu zpátky domů.