Rubrika: Literární tvorba » Povídky

Už jsou to dva měsíce, co se Lucka přistěhovala do toho příšerného domu. Do domu, kde jsou všechny stěny pokryté prachem a už nejde rozpoznat barva omítky, která stejně postupně padá na zem. Ve skříních jsou moli a všechno tady je nejmíň sto let staré. Jak to mohli její rodiče vůbec koupit?!

Když šla Lucka do školy, přemýšlela, co s tím, že se bojí jít na půdu a má strach z celého domu. Ve škole seděla s Monikou, která o tom jako jediná ví. A chce Lucce pomoct.



„Ahoj,“ pozdravila Monika Lucku, to je zatím asi její jediná kamarádka.
„Čau,“ řekla Lucka. Zase byla nevrlá, protože zase celou noc nemohla usnout.
„Musíme s tím něco udělat,“ řekla najednou odhodlaně Monika.
„S čím?“
„No…Ehm…,“ zakoktala se Monika. „No přece to s tím domem!“
„Aha, no a co s tím chceš dělat?“
„Dneska odpoledne za tebou zajdu,“ oznámila jí.
„Ale,“
„Ne, žádný ale,“ zastavila Monika Lucku.

A jak řekla, tak udělala.

Odpoledne Monika zjistila, že Lucce vedou do pokoje schody jako do paneláku a přišla s nápadem ten jejich povedený dům zbourat.
„Uděláme si úkoly,“ navrhla Lucka.
„Jak můžeš teďka myslet na úkoly?!“ divila se Monika, která byla celá žhavá říct Lucce všechno, na co přišla. A že toho nebylo málo…
„Tak povídej,“ řekla nedočkavě Lucka.
Monika si odkašlala a začala:
„Na internetu jsem zjistila, že…“
„Ale na internetu jsou samý blbosti.“
„No jenom aby,“ řekla a tajemně se na Lucku podívala.
Monika se Lucku celé odpoledne snažila přesvědčit, že všechno, co zjistí na internetu, nemusí být blbost. Nakonec se jí to povedlo.

Monika mluvila o nějakém rituálu a je prý možné, že je tento dům může být postižen nějakou kletbou. Může to být po lidech, co tu bydleli dříve. Tak jak to bývá ve filmech, někdo se tu před X lety zabil a jeho duch je tady až do teď. Ona se Monika o duchovno a esoteriku dost zajímá. Lucka nejdřív protestovala, že žádné duchy vyvolávat nebude. Monika jí vysvětlila, že tohle není žádné hraní, ale profesionální práce. Už bylo šest pryč a Monika konečně přesvědčila Lucku k zítřejšímu rituálu.

Je sobota. Monika přišla k Lucce brzo ráno a řekla, že to musí udělat hned. Lucčina mamka v osm hodin odjela a holky mohli začít.
Lucka od začátku cítila, že z toho nebude nic dobrého, ale vůbec nemohla tušit, co z toho bude za problémy.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ