Rubrika: Literární tvorba » Zamyšlení

Není to tak dávno, co jsme plni očekávání začínali svou školní docházku. S aktovkou na zádech a s rodiči po boku jsme slavnostně oblečeni byli přivítání do řad školáků. Tenkrát naše představy o budoucím povolání byly dětské, většinou vyplývající z profesí, na které jsme si ve školce hráli. Někomu se tato volba nezměnila dodnes a má o svém budoucím povolání jasnou představu od útlého věku. Většina z nás si však uvědomuje vážnost situace i svého rozhodnutí a stojí tak před nelehkým úkolem, jakou školu si po ukončení základní školy vybrat.

Mnohým napověděly burzy škol pořádané pro žáky devátých ročníků ve všech větších městech. Zde se střední školy či odborná učiliště snažily přiblížit svým budoucím studentům a nalákat je do svých řad. Také se zástupci různých škol prezentovali přímo v naší třídě, anebo každý z nás mohl navštívit dny otevřených dveří v konkrétní škole, které většina z nich pořádala.



Každý by měl zvážit, co ho baví, na co má, jakého vzdělání by chtěl dosáhnout. Z mého pohledu, co se budoucího uplatnění a hledání zaměstnání týká, to mají jednodušší kluci. Velká poptávka je po řemeslnících, technických a strojírenských profesích, programátorech.



U holek je výběr menší a následné uplatnění horší. Šťastný je pak ten, pro kterého je jeho zaměstnání zároveň i koníčkem.



Já sama ještě nejsem rozhodnuta, čemu bych se chtěla v budoucnosti věnovat, co by mělo perspektivu a zároveň mě naplňovalo. Proto jsem se rozhodla pro gymnázium, kterým si jednak oddálím volbu oboru a zároveň mě nejlépe připraví na studium vysoké školy, kterým bych po maturitě chtěla pokračovat.

Takže všem svým spolužákům deváťákům přeji šťastnou volbu při výběru povolání a úspěšné složení přijímacích zkoušek či pohovorů.