Rubrika: Literární tvorba » Pohádky

O mořské panně

Žil jednou jeden rybář a ten neměl ženu ani děti. Jediné, co měl, byla chaloupka a stará zatuchlá loď. Nikdy nic neulovil. Ale když šel lovit, zpíval si tak krásně, že se to líbilo i mořské panně Perličce. Jednou se vydal na lov, bylo to o Vánocích, kdy se dějí zázraky. Nasednul do loďky a myslel si, že chytí kapra na štědrovečerní stůl.

Zatím v hloubce oceánu už mořská panna nechtěla žít v moři, a tak se přeměnila na kapra. Tentokrát měl rybář štěstí, ryba brzy zabrala. Bylo mu to divné, ale rybku vytáhl a naložil do loďky.

Co se ale nestalo. Jak s ní přijel na břeh, ryba se proměnila v krásnou dívku. Její otec to však poznal a za trest ji proměnil v hnědého pavouka se čtyřmi páry očí. Ale jak šel čas, pavouk tmavl, až zčernal. Poznáte ho tak, že má na sobě hnědou skvrnu.

Až uvidíte takového pavouka, nemějte strach. Je to mořská panna, která čeká na vysvobození.

Proč má želva krunýř

Kdysi dávno za dob, kdy se ještě na světě vyskytovala bájná zvířata, žila na zemi také zvláštní želva. Ta neměla krunýř, ale měla místo něj křídla. Byla však velice lína, a proto je nerada používala.

Jednou se přihodila zlá věc, zvířátkům hořel les. Srna tehdy želvu vyzývala: „Leť, oheň se blíží, pospěš si nebo tu shoříš.“ Ale želva neposlechla, měla čas, zrovna něco pojídala. Když se však oheň přiblížil až k ní, chtěla vzlétnout, jenže kvůli tomu, že svá křídla nepoužívala, tak jí křídla srostla. Želva hned litovala své lenosti.

Zachránila se, ale za trest, že svá křídla nepoužívala, musí dodnes nosit krunýř.

NEBUĎTE LÍNÍ!