Rubrika: Literární tvorba » Pohádky

Žil byl jeden Podzim a jedna Zima. Oba dva si navzájem záviděli své hezké roční období. Podzim záviděl Zimě, protože měl a pořád má rád krásný bílý sníh. Paní Zima zase záviděla Podzimu jeho úžasné barvy. Zelená, žlutá, hnědá, červená...

Jaro a Léto bylo oběma úplně fuk. Nesnášeli velké horko, nechtěli být upečeni jako chutná kuřata. Podzim chtěl přivolat svou oblíbenou Zimu, proto další den udělal jeden pokus. Zazpíval si jednu známou zimní písničku a zpíval ji stále dokola a nehodlal přestat se svým strašlivě falešným zpěvem. Nedal se odradit a křičel z plných plic, co mu hrdlo stačilo. Ale Zima pořád nikde. Věděl, že na to musí jinak. Tak vymýšlel a vymýšlel dál.

Zima byla rozumnější. Šla do obchodu s barvami a vzala si všechny podzimní barvy, na jaké si vzpomněla. Na okapech obchodu byly vidět asi tak metr velké rampouchy, střecha byla zasypaná bílým sněhem. To všechno i každý strom, který viděla, každý kámen i větve namalovala podzimními barvami. Podívala se na okolní krajinu a řekla si, že to přece jenom vypadá trochu lépe, ale ještě to není ono. Chtěla opravdový podzim a ne jen uměle vytvořený.

Ten den bylo horko jako v parném létě, alespoň podle Podzimu a Zimy. Snaha s barvením stromů byla zbytečná, protože začaly tát rybníky, jezera a všechny barvy stékaly na nízkou trávu.

Sníh byl teď vidět jen zřídka, i rampouchy se zkrátily alespoň o půl metru. Objevily se první jarní rostliny. Zima byla zděšená: „Vždyť já Jaro nechtěla!“
V království Podzimu se však na druhý den velmi ochladilo a již ráno začal padat sníh. Podzim se velice radoval, že mu ta falešná písnička přinesla opravdovou zimu. Zatím co on se radoval, že prožil spoustu chladných dnů, jeho přítelkyně Zima se neměla moc dobře. Na jejím panství bylo poslední týden velmi teplé počasí. Stromy byly obalené květy, některé z nich měly dokonce i plody. Tráva se hezky zelenala a nic už teď nebylo zasněžené. Zima proto čekala, až její moc znovu zesílí, neboť to horko ji hodně vyčerpalo. Dny ubíhaly velice rychle a parné léto se teď přesunulo do království Podzimu.

Naštěstí i on přežil toto hořké období se zdravou kůží. Čas běžel dál a najednou byla Zima a Podzim znovu na svých místech a radovali se, že mají zpátky to svoje (teď už nejoblíbenější) roční období. Podzim totiž odhalil, že v zimě potřebujete na sobě nejméně tři vrstvy kožichů a Zima zase zjistila, že na podzim ti všechno listí létá do obličeje.

Od té doby už byli spokojení a nikdy si nezáviděli. I když, kdo ví... Až zase někdy začne nečekaně sněžit do pestře zbarveného listí, nelekejte se, to si možná jen Podzim chtěl znovu zazpívat svou zimní písničku. A co na tom, že třeba falešně.