Pondělí 24. 1. 2022  |  Svátek má: Milena
Počet článků: 11

Pohádka o cestě do Prahy

Rubrika: Akce školy » 2011/2012
Ondřej Beneš  7.9.2012
Bylo nebylo, za říčkou Hanou a nezamyslickým kopcem stála malebná chaloupka s nápisem Masarykova základní škola a v jedné světničce tam přebývalo 32 tvořivých, hravých a občas :-) i hodných dětí.

Jednoho dne dostali úkol, ale nemuseli ani do lesa pro jahody, ani pro živou vodu, ale měli vytvořit komiks. Většina z nich byla velmi nadšená. Paní učitelka Krupičková jim pak řekla, že se tyto komiksy pošlou do soutěže. Celá třída si myslela, že v celostátní soutěži jednoduše nemá šanci. Ale asi nad nimi držely ochrannou ruku jejich sudičky…

Když uplynulo trochu vody v říčce Haná, přišla paní učitelka s dobrou a nečekanou zprávou - dostali jsme třídní ocenění. A s tím pozvání pro všechny do sídelního města Prahy. Ale kde vzít zlaťáky na dalekou cestu?Kouzelný dědeček zajistil cestu po záhadné placaté skále záhadným plechovým povozem, který dokonce ani netáhnou koně.

Tak se vydali do Prahy. Cesta byla překvapivě rychlá, jeli tam necelé dopoledne. Normálně to totiž trvá tři dny a tři noci než se z Nezamyslic dojede do města, kde sídlí náš panovník. Když dojeli do Prahy, uviděli tam spoustu lidí a také spoustu záhadných plechových povozů.

Praha - nakreslil Ondřej Beneš Praha - nakreslil Ondřej Beneš


Nakonec došli až do tajemného paláce, který se jmenoval ještě tajemněji - Průmyslový palác. Co to vlastně znamená, kroutili návštěvníci hlavou?

A najednou byli uvnitř, na mezinárodním veletrhu. Ocitli ve velikém hemžení lidí z různých koutů světa, různého ošacení i barvy pleti.

Ta výstava musela stát asi hodně zlaťáků, protože tam bylo mnoho knih a ty jsou poslední dobou velmi drahé. A přišla chvíle, kvůli které podnikli tento cestovatelský počin, vyhodnocení jejich práce. Dostali listinu, která to stvrzovala. Byli náležitě hrdí.

Pak následovalo rozprchnutí se kolem paláce a prozkoumání jeho okolí. Mohli jít do kouzelného světa zrcadel, ale strašně se báli, protože se někdo na chvilku stal třeba hrozně dlouhým. Někdo zase širokým. Bylo to jako v hororu. Báli se, že už takoví zůstanou napořád.

A co pak, myslíte, že už jeli zpět? I kdepak. Šli se podívat na výstavu pravěkých zvířat, které prý zlý černokněžník nechal zkamenět. Byli to giganti z jiné doby. Co se stane, až se probudí?

Vše ale jednou skončí, proto se děti musely vydat na dalekou cestu zpět. Jak tak projížděli Prahou, viděli spoustu nevídaných věcí. Třeba čarokrásný dům, který se vidí opravdu jen v pohádkách, protože umí tančit… nebo dokonce i Hrad našeho veličenstva a most, po kterém lze k němu přijet…

Bylo tam toho zkrátka moc. A moc toho bylo i naše děti… Když přijely domů, byly tak unavené, jako by celý týden neulehli na lože. Spali pak sedm dní a sedm nocí…

Zazvonil konec a pohádky je konec.
Počet zobrazeni celkem: 3383
Počet zobrazeni za poslední měsíc: 40
Doporučujeme
Nejčtenější články
Redakce