Rubrika: Literární tvorba » Básně

Moje milá maminko, já ráda Tě moc mám,
ráda si s tebou i povídám.
Jsi na mě hodná a milá,
jsi má dobrá víla.

Když mi večer říkáš pohádku, hřeje mě tvé objetí,
vím, že v tu chvíli na mě nic nepadá ani neletí.
S tebou jsem sama sebou a i víc než to,
jen s tebou mě postavit si hrad napadlo.

Bydlíme od sebe jen pár metrů,
ale mně to připadá jako tisíce kilometrů.
Ráda Tě vidím každý den,
v noci mám o tobě sen.

Možná že přeháním, to že tě vidím každičký den,
ale bez tebe žít by bylo horší než zlý sen.
Třeba to jednou pochopím,
ale teď bez tebe žít neumím…