Rubrika: Literární tvorba » Zamyšlení

Dovedete si představit, že byste seděli v divadle a zrovna, když vám proběhne hlavou, že ten company tanečník má krásný nový kostým, žena vedle vás šibalsky mrkne a šeptne vám, že není nový a ví to, protože to je ona, kdo mu doma pere oblečení? Zdá se vám reálné, že byste si vykračovali po městě stylem egyptských tanečnic s přikrčenýma rukama před sebou, kdy je levá ruka trochu výš než ta pravá… Vykračovali byste si stejně jako zbytek ostatních chodců v různých nakloněných polohách, dokud by se na scéně neobjevila mladá a krásná žena, kupodivu chodící rovně a elegantně, která vám podá láhev vody Korunní, ze které se napijete, abyste se „vyvážili“ a vy se v tu ránu jako mávnutím kouzelného proutku narovnáte?

Jak nás tedy ovlivňuje reklama?



Myslím, že nad tímto tématem bychom se měli zamyslet. Protože ať chceme, nebo ne, reklamy jsou všude kolem nás a my se jimi, ať už vědomě, nebo nevědomě, necháváme ovlivňovat. Jak by také ne! Kudy chodíme, tam na ně narážíme. Po zapnutí televize se na nás valí hromada vtipných či dotěrných i trapných reklam a televizních spotů, po připojení na internet, zapnutí další internetové stránky se nám objeví nabídky na různé online prodejny, firmy nebo nabídka dokonalejší tiskárny za neuvěřitelných 8 228 Kč s 25% akční slevou. A aby toho nebylo málo, i po zapnutí rádia, kdy se chcete odreagovat písněmi, se na vás opět valí reklamy a upoutávky. A když před nimi chceme z domova „utéct“, oni si nás najdou i ve městech nebo na dálnicích v podobě billboardů, které na nás křičí, jaké jsou slevy, že Michal David připravuje další muzikál, nebo co který politik slibuje před volbami.

Ale co uděláte, když v obchodě uvidíte nejnovější LG mobilní telefon, o kterém jste slyšeli právě v rádiu nebo televizi a vybavíte si, jaké má funkce a jak s ním ta žena či muž byli spokojeni. Stačí málo a vážně si ho koupíte. A i když ne, minimálně si vybavíte reklamu, ve které jste tento mobil zahlédli. A to byl účel. Ať jde o naprosto hloupé a jednoduché reklamy typu, jak zrzavá dívka zpívá píseň XXLUTZ TATATATA a při tom má ruce do kříže, nebo velmi oblíbená vánoční reklama o zlatém prasátku – o malé roztomilé holčičce, zubech nahoru a běžícímu tatínkovi s dívenkou před divočákem, na kterou se snad každý rád podívá. V obou případech, ať máte tu reklamu rádi nebo ne, zapamatovali jste si ji a tím pádem i výrobek nebo cokoli jiného, na co reklama upozorňovala. Takže reklama splnila svůj úkol…

A jak reklama ovlivňuje děti? Při téhle otázce se mi vybaví mé dětství, kdy jsem pohádky vyměnila za dívání se na reklamy a teleshopping. Sledování bylo v celku nevinné, horší to bylo v obchodech, když jsem narazila na panenku nebo plyšáky, kteří se mi v určité reklamě tak moc líbili! To jsem si okamžitě vzpomněla, že ten příjemný hlas v reklamě o plyšovém pejskovi, který slyší na zapískání tří píšťal, dokáže i pohlídat kolo, nebo že té Barbie se ve vodě mění barva vlasů, takže se s ní můžu koupat stejně jako ta holčička v televizi a okamžitě jsem TU hračku z reklamy chtěla. A že stojí třikrát tolik, než ostatní hračky, mi bylo v celku jedno J. Důležité bylo mít hračku z televize. Ale jsou dětská přání z reklam jen o hračkách? Ne, děti jsou reklamou ovlivněny ve více věcech. Vezměme si například sladkosti. Bude snad lepší čokoláda ORION, do které když kousnu, ocitnu se na čokoládovém náměstíčku? Nebo MILKA, po které se přemístím na alpskou pastvinu, na které se pase fialová kráva? Myslím, že takovéto reklamy jsou určeny hlavně pro děti, které z toho nemají rozum, a i když o tolik levnější věc je podobná té reklamové, děti budou pořád chtít tu dražší jen proto, že ji každý den vidí v televizi.



Ale jsou reklamy vždy nevinné, nebo mohou být i nebezpečné? Myslím, že v některých případech mohou reklamy velmi ublížit, a to hlavě ženám nebo mladým dívkám. Stačí se podívat na ty dokonalé štíhlé ženy s krásným obličejem bez akné, vrásek nebo jiných pleťových vad, s dlouhými lesklými vlasy a uhrančivým pohledem. Co se mě týká, hned začnu srovnávat sebe s určitou modelkou na obrazovce nebo v časopise. Nejprve se zaměřím na postavu a hned u té narazím, protože málokdy se stane, že by se v reklamě objevila baculatější žena, které se na tváři sem tam objeví pupínek. A může to vést k závodu o dokonalost, který by vedl k poruchám příjmu potravy? I já sice mívám záchvaty hubnutí, ale jak je podle mé postavy znát, nad zeleninou zvítězí sladkosti a nad cvičením lenost. Ale u některých jiných žen, nebo častěji mladých dívek, to může skončit anorexií nebo bulimií, které by pokračovaly pobytem na psychiatrické léčebně nebo dokonce smrtí. A myslím, že v poslední době těchto případů není málo, právě naopak.

Ale na druhou stranu – může být reklama i prospěšná? Při téhle otázce se mi vybaví televizní spoty s miminem, které proletělo předním sklem auta jen proto, že ho jeho máma nedala do dětské
autosedačky. Nebo spot, jak si mladí novomanželé pro pobavení při jízdně autem zapálili konopí, takže jejich krátké manželství skončilo tím, že po srážce s autobusem novomanželka zemřela. I když tyto spoty byly hodně drsné, alespoň to lidem otevřelo oči, že nemají riskovat se svým nebo cizím životem, takže jsem ráda, že na tohle téma o nebezpečí na silnicích bylo upozorněno. Anebo reklama pro UNICEF, největší světové organizace pro pomoc dětem z rozvojových zemí, kterou podpořily celebrity jako Lucy Liu, Sarah J. Parker nebo Ralph Fiennes.

Co tedy říct závěrem? Myslím, že záleží na každém z nás, do jaké míry se necháme reklamou ovlivňovat, jak moc si jí necháme zasahovat do svého života – nebo – zda ji prostě přijmeme jako součást dnešního moderního světa.