Rubrika: Volný čas » Knihy

Chtěla bych vám doporučit knihu Děti z Bullerbynu, kterou napsala Astrid Lindgrenová.

Tato kniha je velmi pěkně napsaná a ilustrovaná, a přestože je určena pro děti od šesti let, může si ji oblíbit i dvanáctiletý žák nebo žačka. Vypráví o malé vesnici Bullerbyn, ve které jsou pouze tři statky: Norrgården, Mellångarden a Sörgården.



Bydlí v nich dohromady šest dětí. V Norrgårdenu dvě holky – Britta a Anna, v Mellangårdenu dva kluci – Bosse a Lasse a holka Lisa, v Sörgårdenu kluk jménem Olle. Vesnice Bullerbyn se jmenuje takto proto, že je zde tolik rámusu od dětí (buller = rámus).

Lisa bydlí s bratry v jednom pokoji a kluci ji každý večer straší. Když měla Lisa sedm let, dostala pokoj po babičce, která už dávno zemřela.

Dům Lisy a kluků je uprostřed mezi domy Olleho a holek. S holkami si Lisa posílá dopisy ukryté v krabici od bot po provázku zavěšeném mezi okny. K Ollemu zase lozí s bratry přes lípu rostoucí vedle jejich domů.

Děti chodí do školy ve Storbynu, ale nejezdí jim tam autobus, takže musí chodit pěšky. Ve Storbynu je i obchod, ve kterém si děti kupují za odměnu karamely. Společně prožívají nejrůznější příhody. V letní prázdniny dostaly koťátka za jednocení řepy, od ševce Snälla koupil Olle psa, protože se Snäll o něj vůbec nestaral.

Britta a Anna mají slepého dědečka. Protože je dětí v Bullerynu tak málo, říkají mu dědečku všichni a každý den mu čtou noviny. Jednou spaly děti samy na seníku, jindy si holky postavily domeček z kamenů, a když měla začít škola, starali se o nemocnou paní učitelku. V zimě si v hromadě sněhu udělaly díru a na Štědrý večer v ní zapálily svíčku.



V Mellangårdenu mají na výpomoc děvečku Agdu a čeledína Oskara, kteří se mají rádi. V Norrgårdenu mají čeledína Kalla. V Sörgårdenu nemají na výpomoc nikoho, zato mají malinkatého človíčka narozeného před několika měsíci. Je to Ollova sestřička Kerstin.

Na Vánoce rozdává dárky skřítek, za kterého je přestrojený někdo z rodiny. K večeři mají kapra a kaši. Na Nový rok jezdí všichni z Bullerbynu k tetě Jenny. Když přišlo jaro, maminky poslaly holky nakupovat, ale ty se musely třikrát vracet, protože vždycky něco zapomněly. Na statku Mellangården se koze narodila kůzlátka, ale přežilo jen jedno. Lisa ho pojmenovala Pontus a jednou ho vzala i do školy. Když nastaly prázdniny, děti chodily trhat třešně a prodávaly je. Každý si vydělal pět korun.

Jednou jeli všichni do Storbynu a Lisa s Annou zůstaly hlídat Kerstin. Chtěly by se totiž stát ošetřovatelkami a tak dostaly důvěru. Musely ji však 4 krát převlékat.


Každým rokem chodí tatínci s dětmi lovit raky k jezeru Nocken. Udělají si boudu, ve které přenocují, nachystají sítě do vody a časně ráno je vytáhnou. Sítě jsou plné raků. Po návratu do Bullerbynu vše vypráví dědovi. Večer následují račí hody.

Plusy této knihy:

• Kniha je rozepsána do mnoha příběhů, takže se dobře čte.
• Krásné ilustrace.
• Děti z této knihy prožívají příběhy, které je možno zažít i v našich podmínkách.

Mínusy této knihy:

• Pro žáky (děti), které čtení nebaví a je to spíše jejich povinnost, je kniha celkem obsáhlá.