Rubrika: Literární tvorba » Zamyšlení

Pomalu nikdo z nás se netěšil na nový školní rok. Prvního září už je nyní legendou, prázdniny utekly jak voda ale škola? Škola nás stále trápí dál, někteří přišli, jiní zase odešli - no a my? My jsme zůstali.

V některých třídách to bylo tak, že někteří zakopli, ale pokračovali, jiní zůstali ležet dál. Hlavně v naší 8 . A. :-). Roky našich zlatých mladých let jsou sice dávno pryč, ale to nevadí - čím starší, tím chytřejší? To asi pravda nebude, svědčí o tom naše známky, ale jsme hloupí jenom ve škole? Jsme někde někdy chytřejší? To je otázka, za kterou se skrývá velký otazník. Já a asi ani mí milí soudruzi ze školy nikdy nepochopí, co to tady vlastně píši. Nedivím se. Těch otázek je na IQ průměrného člověka asi moc. A je tu další otázka. Jsme podprůměrní nebo jen slabě průměrní?

To jsem ale odbočil. Návrat do školy byl zřejmě pro nás všechny šokující. Tím se chci rozloučit s odcházejícími a přivítat nové tváře, i když je na obojí trochu pozdě. Náš horror se odehrává v roce 2010 přesněji 1. září 07:30. Zrovna zazvonilo na první úvodní hodinu. Učitelé a učitelky nás přivítali ve třídě, přednesli nám to, co se říká na začátku roku… a šlo se domů. Všichni otráveni se šli chystat se na své další utrpení. Tady se musím chvíli pozastavit a citovat mého spolužáka ze školy: „Celý týden se těším, až bude pátek, najednou vstanu, je pondělí a já se celý týden těším, až bude pátek.‘‘



No jo, ale škola pro nás prakticky nikdy neskončí - a když už, tak všichni, kteří ji opustili, říkají znova a znova, jak by se rádi vrátili… To se nás ale zatím netýká a určitě si všichni myslíte, jak budete rádi, když vyjdete a že si na naši školu ani při nejhorším nevzpomenete (jsem s vámi). Ale to vám nebo spíše nám dlouho nevydrží.

Za chvíli máme jít na střední školu nebo do učení. Nad těmito slovy asi není potřeba se zamýšlet, tedy vlastně jak pro koho. Snad se zatím bude čas rozmyslet nad vším, co jste přečetli, slyšeli, viděli anebo chcete udělat, či čeho chcete dosáhnout. Ať se vám daří!