Rubrika: Cestování

Je brzo ráno. Celá rodina sedá do auta a vyrážíme za rodinou na Slovensko. Čeká nás dlouhá cesta v autě. Z okna sleduji krajinu, města a vesnice, kterými projíždíme. Po hodině a půl jsme se blížili k hraničnímu přechodu Makov. Vyjeli jsme kopec, kde byla cedule Bumbálka - hraniční přechod. Při sjíždění kopce se na našich mobilech se objevila SMS zpráva „Vítejte na Slovensku“.





Najeli jsme na dálnici. Na Slovensku se mně líbila krajina, protože mají hodně pastvin. Pásly se na nich krávy nebo ovce. Projeli jsme mezi Malou a Velkou Fatrou a v dálce jsme viděli Vysoké Tatry. Na vrcholcích byl sníh. Jízda dlouhým tunelem napříč pohořím. V Bardějově to vypadalo jako v ruské pohádce, kostely měly cibulové střešní věže.



Po osmi hodinách jsme dorazili do cíle, do vesnice Stebnická Huta. Na konci vesnice cesta už nepokračovala dál, bylo to jak konec světa. Konečně jsem (poprvé) viděla rodinu, kterou znám jen z vyprávění. Večer, jak jsme se ubytovali, tak byla venku, ale opravdová černá tma, žádné pouliční lampy nesvítily, jen hvězdy na nebi. Ale tolik jsem ještě neviděla!

To byl nejkrásnější zážitek, protože mám ráda hvězdy.