Rubrika: Velikonoce

Velikonoční vajíčko

Bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému.

Zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocům předcházel a při kterém se vejce jíst nesměla.

Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr

Je také symbolem životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara a skořápka dává pocit bezpečí.

Vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život.

Tady je zřetelné symbolické spojení se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi.

Symbolem nového života je již od pohanských dob.

Velikonoční beránek

Symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci.

Ovce symbolizovaly Izraelitu jako člena "Božího stáda". I židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí, beránek se také rozbíjel na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví.

V křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista, a znázorňuje se s praporem vítězství.

Vysévání obilí

Do sesazovaných misek používáme rychlené jarní květiny - např. hyacint, narcis, krokus, tulipán, sněženky a petrklíče atd.

Součástí aranžmá může být vyseté obilí, rychlené větve keřů, malovaná vajíčka a ozdobná zvířátka.
Vytváříme sesazované misky, aranžmá na stůl a na zavěšení, ošatky, košíky, jarní kytice a vázy.

Převládající barvy jsou žlutá, oranžová, zelená a jasně modrá, které jsou hřejivé, veselé a jásavé