Úterý 18. 5. 2021  |  Svátek má: Nataša
Počet článků: 29

Velikonoce - tradice a zvyky

Rubrika: Velikonoce
Lenka Limberková  13.4.2006
Sazometná středa

Středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí škaredá, černá nebo sazometná, protože se vymetaly komíny.
Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek

Název je možná odvozen od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo.
Jedla se jen zelená strava - špenát, zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok.
Jedná se o převzatý zvyk z židovské slavnostní večeře Pesach - připomínající jejich vyvedení z Egypta. Jedná se o mnohem starší zvyk, než nošení zeleného obřadního roucha, proto může onen název pocházet i odtud.
Kostelní zvony zní na Zelený čtvrtek naposledy, znovu zazní až na Bílou sobotu.
Podle tradice, když zazní zvony naposledy, si máte zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.

Velký pátek

V katolické liturgii je dnem smutku, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo a četly se texty.
Součástí pobožnosti bylo odhalení a uctění svatého kříže.
Výzdoba kostela je chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí.
Hlas zvonů nahrazovaly různé řehtačky malé i velké, chodilo se s velkým hlukem po vesnici, zpívalo se, texty popěvků byly namířeny proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. Někde děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.
Velký pátek je také postním dnem - postem od masa a újmy v jídle.

Bílá sobota

Jelikož jsou při obřadech vigilie křtění novokřtěnci, kteří nosí bílé roucho, je též možno, že název pochází odtud. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.
Oheň se světil před kostelem a v mnoha vsích se doma muselo uhasit ohniště. Potom hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku, když kněz oheň posvětil, každá si vzala žhavé polínko a znova jím zažehla ve stavení oheň.
Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.

Boží Hod Velikonoční

Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.
Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje.
Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.
Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
Pečou se velikonoční beránci.

Velikonoční pondělí

Toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka.
Toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.
O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. stol.

Bílá neděle

Druhá neděle velikonoční - novokřtěnci nosili toho dne naposledy bíle křestní roucho. Dnes je často dnem slavnostního prvního sv. přijímání.
Počet zobrazeni celkem: 3671
Počet zobrazeni za poslední měsíc: 33
Doporučujeme
Nejčtenější články
Redakce
TOP LIST