Rubrika: Rozhovory

Na internetu se můžete dovědět a poznat spoustu nového. Pro některé se zdá být internet jako ztráta času, pro některé zase jako dobrý způsob navázání kontaktu s dalšími lidmi a hledání si přátel nejenom z jeho rodné země. Já jsem si pár takových internetových kamarádů našla, každý je z jiné země, každý je zvyklý na něco jiného. Dobrý vztah mezi sebou můžete navázat díky dobrému hledání a respektování se navzájem.

Přísloví „Jiný kraj, jiný mrav“ mě přesvědčil k tomu, že bych mohla prozkoumat rozdíly v jejich zemích (především ve školství), a tak jsem sedmi přátelům napsala několik otázek, na které mi odpověděli.

Takže bych vás chtěla seznámit s lidmi, kterým jsem otázky zaslala. Skoro všichni pocházejí z Evropy. Patří k nim i dva lidé, kteří pochází ze sousedních států Česka.
Těmi jsou Anna z Polska a Lukas z Rakouska. Ze střední Evropy mi své odpovědi zaslala i Rebeka z Budapešti, hlavního města Maďarska.
Dále jsem vyzvídala u Italky Alessii. Co se týče Jihovýchodní Evropy, tam jsem vyzpovídala Bulharskou rodačku ze Sofie Zaru.
Pak se přesuneme na západ, přímo do Nizozemska, odtud pochází další kamarád Daan. Nejdále od nás to má však Sergio. Ten nebydlí v žádném evropském státě, nýbrž v Americe! Jeho rodnou zemí je Mexiko.
Všichni tito lidé jsou většinou podobně staří jako já – buď o trochu mladší, nebo o jeden až dva roky starší.

Odpovědi mi zasílali v anglickém jazyce, díky kterému se všichni navzájem dorozumíváme. Vše jsem přeložila do češtiny a přihodila pár odpovědí z mého pohledu reprezentující Českou republiku. :-)



1. V kolik hodin ti začíná škola? Vyhovuje ti to?

Česko (já): Dalo by se říci, že záleží na škole. Většina škol začíná v 8:00 hodin, naše škola však již v 7:30. Mně osobně to nijak extra nevadí, akorát to vstávání je hrůza!

Bulharsko (Zara): Máme dvě vyučování. To první je od 7:30 do 12:30 nebo do 13:15 a to druhé je od 13:30 do 18:30 nebo do 19:15. Hmmm… Myslím, že je to skvělé.

Itálie (Alessia): Moje škola začíná v 8 hodin ráno a ne, nevyhovuje mi to, jsem ospalá.

Maďarsko (Rebeka): Mé vyučování začíná obvykle v devět hodin ráno. To je první hodina. Avšak někdy máme první hodinu začínající již v 7:30. V normální maďarské škole první hodina začíná v 7:30, ale jelikož chodím na hudební školu, některé věci máme jinak.

Mexiko (Sergio): Škola mi začíná v 7:30, ale musím vstát o 6:00, abych si dal sprchu, byl připravený a jen někdy mám čas, abych si dal rychlou snídani, takže… Nevyhovuje mi to.

Nizozemsko (Daan): V 8:30. Jsem vždy načas a nemyslím si, že je těžké vstát brzo.

Polsko (Anna): To záleží na škole, moje škola začíná v 7:30 ráno a škola mé sestry až v 8:00 (Ta má štěstí!). Ne, nevyhovuje mi to ve všem. Je to příliš brzy, jsem definitivně více sova než ranní typ.

Rakousko (Lukas): Začíná v 8:00 ráno a myslím si, že to je trošku příliš brzy, ale myslím jinak, že to je celkově v pořádku.

Každý den v každé zemi začíná snídaní. Copak tito lidé snídají?



2. A naopak: V kolik hodin ti škola končí?

Česko (já): V tomhle směru záleží na počtu hodin, pokud máme odpolední vyučování, škola končí až 14:35. Pokud máme krátké vyučování, trvá většinou do 12:05 nebo do 12:55.

Bulharsko (Zara): Vlastně jsem na tuto otázku odpověděla v první otázce.

Itálie (Alessia): Většinou kolem jedné hodiny odpoledne.

Maďarsko (Rebeka): Tento rok jsem začala chodit na střední školu, takže mé hodiny končí maximálně v osm hodin večer. Ale na normální maďarské škole končíme ve dvě hodiny odpoledne.

Mexiko (Sergio): V 12:30 hodin.

Nizozemsko (Daan): Každý den jinak, většinou až do 14:15.

Polsko (Anna): No, záleží na škole a dni. Například na mé škole to může být 12:45, 13:40 nebo v 14:00 odpoledne (když máme hodiny plavání).

Rakousko (Lukas): Většinou v 13:35 odpoledne. A ve středu v 17:00.

3. Jaké je tradiční jídlo ve tvé zemi? Chutná ti?

Česko (já): Národní jídlo je „vepřo, knedlo, zelo“. Upřímně mně toto jídlo moc nechutná. Avšak nesmíme zapomenout na naši lahodnou svíčkovou na smetaně (s knedlíkem, brusinkami a šlehačkou), vánoční řízky či kapra s bramborovým salátem, honzovky (buchty s povidly), vývar a tak dále a tak dále. Jídla máme požehnaně.

Bulharsko (Zara): No, při každém svátku je tu jiné typické jídlo, někdy ovčí, někdy králičí a další. Obvykle mi to nechutná, ale zkusím ochutnat, jen abych dodržela tradici.

Itálie (Alessia): Tradiční jídlo v mé zemi je pizza a ano, miluji ji!

Maďarsko (Rebeka): Máme spoustu tradičního jídla, ale řeknu ti pouze dvě. Gulášová polévka/guláš (Gulyás leves) a palačinky/lívance (Hortobágyi palacsinta). Gulyás je omáčka. Je zde krůtí maso, mrkev, petržel, brambory. Je to tak výtečné. Hortobágyi palacsinta je palačinka s masem. Nechutná mi to tak moc, ale není to typ špatného jídla.

Mexiko (Sergio): Máme velmi rozsáhlý „katalog“ jídla, ne jen tacos, jak si mnoho lidí myslí (alespoň v této části světa), a jo, mám rád naši gastronomii.

Nizozemsko (Daan): Palačinky/lívance, oplatky (waffle) se sirupem, lékořice. Mám rád všechno z toho, ale moje oblíbené jsou palačinky/lívance.

Polsko (Anna): No, my máme červený boršč (polévka z červené řepy), knedlíky, polévky, zavařované okurky, sledě v oleji/kyselé omáčce… Mnoho chutného jídla. Zde jsou jen mé oblíbené.

Rakousko (Lukas): Tady tím je vídeňský řízek a nějaká typická vejce a jídla z mouky. Chutná mi vídeňský řízek, ale zbytek není vážně nic pro mou chuť.

Takhle vypadají vybraná tradiční jídla těchto zemí… Samé dobroty.



4. Co je ve tvém státě hlavní jídlo dne?

Česko (já): Hlavním jídlem dne pro Čechy je oběd kolem poledne. Oběd zahrnuje první chod – polévku (vývar, čočková, hrachovka apod.), druhý chod je velké teplé jídlo. Zejména to, co je vyjmenované v předchozí otázce, ale to záleží, kdo má jakou chuť co vařit. Někteří lidé si po obědě dopřejí i sladkou tečku – dezert.

Bulharsko (Zara): No, my zde jíme pokaždé v jiný čas, každý jí jinak v jinou dobu, například moje hlavní jídlo v létě bývá v 18:00. 

Itálie (Alessia): Naše hlavní jídlo je v poledne a je to také velký oběd.

Maďarsko (Rebeka): Hlavní jídlo maďarského dne je oběd v poledne.

Mexiko (Sergio): Naše hlavní jídlo je ve dvě až čtyři hodiny odpoledne, nějak mezi těmito hodinami.

Nizozemsko (Daan): Snídaně – 3 krajíce chleba například s čokoládovým posypem. Oběd – do školy dva krajíce chleba. Večeře – každý den jiná, večeři s rodinou máš okolo 6. hodiny večer.

Polsko (Anna): My máme „obiad“, velký oběd – je to po škole/práci, o víkendech okolo druhé hodiny odpoledne, je to teplé jídlo, zahrnuje polévku + hlavní chod, zvláště o víkendech, nebo pokud žijete s babičkou. Říkáme, že náš typická oběd je vepřová kotleta s uvařenými bramborami a kyselým zelím.

Rakousko (Lukas): Je to oběd.

5. V jaké věci/zvyku/výrobku si myslíš, že je tvá země speciální?

Česko (já): V různých věcích. Například v nápojích, třeba takové pivo či Kofola. Také naše jídla jsou skvělá. Nebo jsme taky dobří v hokeji. Dále si myslím, že máme výjimečné stavby, hodně se mi líbí památky v Praze a dalších krásných českých městech.

Bulharsko (Zara): Bulharsko je speciální historií, válkami, tady je hodně věcí.

Itálie (Alessia): Jídlo a mnoho dalšího…

Maďarsko (Rebeka): Jezero Balaton a Budapešť. Jezero Balaton je úžasné místo, navštěvuji ho téměř každé léto. Je to to největší jezero v Maďarsku. A pak Budapešť… Budapešť je boží město s hodně starými a zajímavými domy, řeka Dunaj je velmi krásná s našimi sedmi mosty a parlamentem. Náš parlament je druhý největší parlament v Evropě.

Mexiko (Sergio): Nemám ponětí.

Nizozemsko (Daan): Jsme dobří v „boji proti vodě“, vzpomeňme si třeba na Delta Works, kanály atd. Také je moje oblíbená tradice Sinterklaas (poznámka: něco, jako u nás Mikuláš), dostaneš od něj dárky.

Polsko (Anna): Nevím. Hádám, že bychom si mohli hodně stěžovat a argumentovat, ale možná to tak je jen u lidí, co znám. Nemáme rádi politiky a parodujeme je. Například ta nejvýznamnější osoba v této zemi – nazýváme jej „starosta Polska“. On je celkem malý a má bratra dvojče, takže si děláme srandu, když hrají volejbal na tenisovém kurtě.

Rakousko (Lukas): Tady není nic lepšího, než rakouská čokoláda!¨

Bulharské pláže, italské stavby a jídlo, maďarská kultura a příroda, mexické pyramidy a jídlo, holandské tulipány, mlýny a Amsterdam, polští lidé a kultura, rakouské jídlo… Každá země má co nabídnout a každá země je v něčem krásná a speciální.



6. Učili jste se někdy o České republice? Chtěl/a bys poznat Česko, nebo zaujalo tě něco?

Česko (já): Tady je odpověď jasná. Jasně, že ano!

Bulharsko (Zara): No, mohli jsme se o ní učit v zeměpise, když jsme se učili o Evropě a v dějepise, kdy jsme probírali války. Ale kdo ví, později v dalších ročnících se můžeme učit o České republice mnohem více.

Itálie (Alessia): Ne, neučila jsem se o ničem spojeným s Českou republikou, jenom v dějepise.

Maďarsko (Rebeka): Ano, samozřejmě, že jsme se učili. Učili jsme se o topografii a městech a co bychom mohli navštívit (učili jsme se to v zeměpise). Ráda bych navštívila každé hlavní město Evropy, takže samozřejmě bych se ráda podívala taky do Prahy.

Mexiko (Sergio): Jednou jsme mluvili o nějakých evropských věcech a Česko bylo zmíněno, pamatuji si tento moment, ale neučíme se mnoho věcí o cizích státech. A jo, z nějakých osobních důvodů jsem měl vždy zájem o Českou republiku, doufám, že jednoho dne budu moct tvou zemi navštívit.

Nizozemsko (Daan): V zeměpise jsme se učili o ČR, že produkty jsou docela levné, ale ekonomika země se zlepšuje. Opravdu rád bych ČR navštívil.

Polsko (Anna): Ano, o Česku se učíme během dějepisu či zeměpisu. No, bydlím blízko hranic (mé město se jmenuje Bielsko-Biała), takže je to ostuda, že jsem tu nikdy nebyla. Musí se to změnit! Často říkáme, že Česko je trošku jako Polsko, ale lepší v podmínkách, co se týká veřejných věcí. Stěžujeme si hodně, že? Například zdravotní péče nebo školy. Odchod do Česka jako doktor nebo do školy, zvláště pokud žiješ blízko hranic a máš peníze (ano, tady v mém městě jsou tací lidé, co jdou na školu pro polskou menšinu v Česku) je normální. Také teď někteří lidé přemýšlí o stěhování jejich kariéry sem, protože naše vláda má občas bláznivé nápady.

Rakousko (Lukas): O České republice jsme se učili velmi málo, ale jazyk zní opravdu zajímavě a rád bych sem jednou přijel.

7. Jaké jazyky kromě tvého mateřského se ve škole učíš? Chceš se naučit nebo učíš se i jiný jazyk mimo školu?

Česko (já): Co se týče mě, já se učím kromě češtiny také angličtinu a němčinu. Němčinu jsem měla jako druhý jazyk „povinně“ (nebyl výběr), ale od tohoto roku si noví sedmáci mohli druhý jazyk vybrat sami. Buď němčinu, francouzštinu nebo ruštinu. Je to škoda, že nejsem o rok mladší, já bych se radši učila rusky. Co se týče jiných škol, někteří se dokonce učí i španělsky.

Bulharsko (Zara): No, my se většinou učíme anglicky, ale jsou i zde takové školy, kde se učí další jazyky, ale takové školy jsou speciální. Učíme se jen angličtinu.

Itálie (Alessia): Ve škole se učím angličtinu, španělštinu a francouzštinu. A ráda bych se jednoho dne začala učit japonštinu.

Maďarsko (Rebeka): Na mé škole se učím anglicky. Maďaři si obvykle mohou vybrat jazyk, který by se chtěli učit: němčinu nebo angličtinu. Samozřejmě, že jsem si vybrala angličtinu. Ale pokud jsme dobří v jazyku, můžeme se pak o dva roky později učit nový jazyk (na mé škole je takový jazyk italština), ale samozřejmě v mé zemi se můžeš učit (ve vybraných školách) i francouzštinu, ruštinu, španělštinu také (prostě se jen nemůžeš učit italštinu, španělštinu, francouzštinu a ruštinu ve všech školách). Takže se učím mluvit anglicky a v budoucnosti bych se ráda učila italštinu na mé škole a mimo školu němčinu a ruštinu.

Mexiko (Sergio): Učíme se hlavně angličtinu (jsem na veřejné škole a naše vláda není moc dobrá, takže ani veřejné věci) a neučím se žádný jazyk mimo školu, ale chtěl bych se učit nějaké jazyky navíc.

Nizozemsko (Daan): Učíme se holandsky (nizozemsky), anglicky, německy, francouzsky, latinu a starověkou řečtinu.

Polsko (Anna): Všichni se učíme angličtinu + na gymnáziu a střední škole nebo základní škole si musíš vybrat další jazyk, například němčinu, španělštinu, francouzštinu, italštinu, ruštinu atd. Já se učila německy a teď se učím mluvit španělsky + prodlouženě anglicky. Chci se učit více jazyků, ale teď mám školu a jsem příliš líná na to, abych se učila tři jazyky naráz.

Rakousko (Lukas): Ve škole se učím angličtinu a francouzštinu, ale v Rakousku se obvykle můžeš učit i italštinu, španělštinu a ruštinu. Na vlastní pěst studuji norštinu, dánštinu, švédštinu, holandštinu, finštinu, islandštinu a trochu ruštinu.

8. Jak vypadá vaše známkování?

Česko (já): 1 – výborně, 2 – chvalitebně, 3 – dobře, 4 – dostatečně, 5 – nedostatečně.

Bulharsko (Zara): 6 – výborně, 5 – velmi dobře, 4 – dobře, 3 – středně, 2 – nízko.

Itálie (Alessia): 10 – výborně, 9 – téměř výborně, 7-8 – dobře, 6 – dostatečně, 5 – téměř dostatečně, 3-4 – nedostatečně.

Maďarsko (Rebeka): 5 – výborně, 4/5 – téměř výborně, 4 – chvalitebně, 3 – dobře, 2 – dostatečně, 1 – nedostatečně.

Mexiko (Sergio): Naše nejhorší známka je 0 (ale v oficiálních vysvědčeních nejnižší známka, kterou můžeš dostat, je 5) a nejlepší je 10. /5.9 a níže je nedostatečně, 6-7 není moc dobré, ale nejste zavržený, takže je to v pořádku, 8 je dobře, 9 je skvěle a 10 je výborně.

Nizozemsko (Daan): 1 nejhorší – 10 nejlepší. 5.5 = v pořádku.

Polsko (Anna): Máme známky 1 až 6, projdeš s 2 a výš. Jejich celá jména jsou: 1 – nedostatečně, 2 – ještě přijatelně, 3 – dostatečně, 4 – dobře, 5 – velmi dobře, 6 – výborně. Známka 6 je nejlepší známka a je velmi těžké ji získat. Pokud chceš tuto známku z testu, potřebuješ mít 100% + bonusový úkol, pokud to chceš na semestr nebo na rok, musíš reprezentovat školu v tom předmětu. Například 6 v tělocviku dostaneš, když jsi ve volejbalovém týmu (a volejbalový tým na naší škole je dobrý a máme pár hráčů ve třídě z tohoto týmu).

Rakousko (Lukas): Stejně jako u vás: 1 – výborně, 2 – chvalitebně, 3 – dobře, 4 – dostatečně, 5 – nedostatečně.



9. Navštěvujete s vaší školou cizí země? Pokud ano, které jste navštívili?

Česko (já): Každým rokem navštěvujeme Rakousko (Vídeň). Tento školní rok jsme se podívali na vánoční trhy ve Vídni a do muzea a minulý školní rok jsme viděli vídeňskou ZOO. Nejdelší cesta však vedla až do Anglie, kde jsme se podívali do Londýna, Oxfordu, Stratfordu a na Stonehenge. Bydleli jsme u anglických rodin a navštěvovali tam školu. Já měla to štěstí, že jsem se tam mohla podívat.

Bulharsko (Zara): No, nevím, jak ostatní školy, ale s mou školou nenavštěvujeme. No, stále můžeme později.

Itálie (Alessia): Ano, navštěvujeme evropské země, obzvláště Francii, Slovinsko, Švýcarsko a Rakousko.

Maďarsko (Rebeka): Má škola je hudební škola, takže každý rok navštěvujeme cizí země se sborem (Itálii, Slovinsko, Srbsko, Německo, Rakousko).

Mexiko (Sergio): Jak jsem řekl předtím, veřejná škola, haha, navštěvujeme nějaké části mého města.

Nizozemsko (Daan): Ano, minulý rok jsem navštívil se školou Anglii a tento rok navštívím Španělsko a Itálii.

Polsko (Anna): Moje škola navštěvuje, ale musíš zaplatit hodně peněz, takže mí rodiče mě nikdy nepustí. Nikdy jsem v cizině nebyla a závidím žákům z mojí třídy, co navštíví Florencii, Itálii nebo Londýn. Třeba příští rok.

Rakousko (Lukas): Budeme mít výměnný týden s francouzskou školou a již už jsme jednou jeli do Německa.

10. Jezdí vaše škola na lyžařské výcviky?

Česko (já): Na lyžák jezdí vždycky sedmé třídy na základní škole. Pokud sedmáků není dostatek, většinou jede i pár starších. Na další lyžák se pak jezdí až na středních školách.

Bulharsko (Zara): No, zde to nazýváme „Zelené školy“, kde jedeme na nějaký hotel a učíme se věci, které bychom se ve škole neučili a děláme mnoho dalších věcí, chodíme na diskotéky nebo na bazén a další věci. Co se týče lyžování, nejsem si jistá.

Itálie (Alessia): Nevím, pravděpodobně školy blízko Alp je navštěvují.

Maďarsko (Rebeka): Obvykle nemáme moc sněhu a nemáme moc vysoké hory, takže nemáme velmi dobrá lyžařská střediska.

Mexiko (Sergio): Nemáme sníh, haha.

Nizozemsko (Daan): Ano, ale jen poslední ročníky. Jezdí do Winterbergu v Německu.

Polsko (Anna): Existovalo to na mém gymnáziu, ne v mém ročníku. Ještě jednou, moji rodiče mě nepustili. Stejně to tady není tak populární, radši tam jezdíme s našimi rodinami, ale má rodina je jiná – můj táta a ségra neradi někam jezdí, takže vždy zůstáváme v tomto super nudném městě.

Rakousko (Lukas): Jo, mezi celou tvou školní kariérou zde můžeš mít pravděpodobně dva nebo tři lyžařské týdny.

11. A poslední otázka: Jak dlouho vám trvají vaše letní prázdniny?

Česko (já): Hlavní prázdniny v Česku začnou oficiálně 1. července a končí 31. srpna, takže si užíváme letního volna dva měsíce.

Bulharsko (Zara): Na každé škole to mají jinak, ale většinou od 28. června po 6. září, více jak 2 měsíce.

Itálie (Alessia): Naše letní prázdniny jsou hodně, hodně dlouhé – červen, červenec, srpen a kus září. Ve škole končím 31. května a začínám až 15. září.

Maďarsko (Rebeka): Letní prázdniny začínají 15. června a končí 1. (nebo 2.) září.

Mexiko (Sergio): Ne moc dlouhé (na veřejných školách, soukromé školy mají své vlastně vymyšlené), naše letní prázdniny začnou obvykle 15. července a do školy se vrátíme v jednom z posledních dnů srpna.

Nizozemsko (Daan): Naše letní prázdniny trvají 6 týdnů, začnou obvykle uprostřed července a trvají až do konce srpna.

Polsko (Anna): Je to trochu více, než dva měsíce. Vždy se vracíme do školy 1. září, ale v některých jiných rocích skončíme ve škole v jiný den. Tento rok to třeba bude 24. června.

Rakousko (Lukas): Dva měsíce… Začnou většinou po prvním týdnu v červenci a skončí na konci prvního týdne v září.

Itálie určitě vede v délce prázdnin, bohužel Mexiko má prázdniny nejkratší.



A nakonec jsem si připravila multijazyčnou tečku. Poprosila jsem tyto kamarády, aby přeložili tuhle větu do jejich rodného jazyka:

Česky:
Děkuji za přečtení tohoto článku! Doufám, že jste se naučili něco nového.

Bulharsky:
Jelikož v Bulharsku píší azbukou, tak vám text přináším jak v azbuce, tak v naší latince.

Благодарим Ви, че прочетохте тази статия! Надяваме се, че сте научили нещо ново!
Blagodarim Vi, che prochetokhte tazi statiya! Nadyavame se, che ste nauchili neshto novo!

Italsky:
Grazie per aver letto questo articolo! Spero che abbiate imparato qualcosa di nuovo.

Maďarsky:
Köszönöm hogy elolvastad ezt a cikket! Remélem tanultál valami újat belőle.
Španělsky:
¡Gracias por haber leído éste artículo! Espero que hayan aprendido algo nuevo.

Holandsky:
Bedankt dat je dit artikel hebt gelezen! Ik hoop dat je iets nieuws hebt geleerd.

Polsky:
Je dost možné, že tady většině slov rozumíte.
Dziękuję za przeczytanie tego artykułu! Mam nadzieję, że nauczyłeś się czegoś nowego.

Německy:
Malá lekce pro ty, co se učí německy!

Danke für das Lesen dieses Artikels! Ich hoffe, dass ihr etwas Neues dazugelernt habt.

Rozhovory připravila: Nela Kučerová a je také autorkou všech koláží a grafů. :-)