Básníkovo zklamání

Ptal se jeden básník pána:
"Kde je ta krásná dáma, kouzelná… ?"
Pán odvětil: "Chorá ona je,
sama smrt u ní nocuje.
Ze spaní praví zvláštní slova..."
A po pár dnech se pohřeb koná.

Básník mezi pozvanými byl,
kytici zesnulé koupil.
Neuronil slzu, nezkřivil obličej,
uvnitř však je zničen.

Přišel domů zklamán, neboť miloval ji,
román tajně psal jen a jen pro ni.
Jen pro ni tu byl a rád,
jen z pohledu na ni se radoval…

Skládá jí báseň poslední,
jeho život teď ztratil smysl.
A tak básně píše dál,
avšak bez toho, aby se smál…