Rubrika: Literární tvorba » Zamyšlení

Procházet se po zahrádce, která se probudila po mrazivé zimě, je skvělý pocit. Vůně čerstvě rozkvetlých květin mi totiž napovídá, že už se konečně dostavilo jaro. Žlutě zbarvené sluníčko mi dodává energii a po dlouhé době i pocit tepla. Konečně ze sebe můžu shodit to teplé oblečení.

Příjemný vánek větříku si hraje s listy stromu, který se už nemohl dočkat, až mu teplo nasadí zelenou korunu. Hlasitější zvuk než proudící vánek mají jen ptáčci. Ležet na sněhem odkryté zelené trávě a poslouchat jejich zpěv je uspávající. Většinou to zní jak perfektně sladěný orchestr, někdy to ale můžou sousedi změnit na nepříjemný orchestr hlučné sekačky.

Bohužel i na jaře připluje na oblohu nějaký ten mráček. Buď černý jako uhlí, nebo bílý jako sníh. Může s sebou přinést jemné kapičky nebo naopak naštvané mraky se silně padajícími kroupami a s mocnými blesky, které doprovází dunící hromy.

Jarní květinky si užívají svého života povídáním si s nově zasazenou zeleninou. Ta se každý den těší, až se napije příjemně osvěžující vody. Některá zvířátka se probouzejí ze zimního spánku, který pro ně musel být určitě dlouhý.

I můj pejsek se těšil, až se bude moci proběhnout na zelené jarem vonící zahrádce. Hlavně se nemohl dočkat, až mu větřík načeše všechny jeho chloupky, zatímco bude utíkat za balonkem. K jaru patří i hmyz. Některý může být nepříjemný, např. když nám nad hlavou poletují opylující včelky a nesmrtelní čmeláci, kteří s sebou vláčí to bolestivě štípající žihadlo. Jiný je naopak žádaný, protože dokáže vykouzlit úsměv na dětských rtech. Jako třeba červeně zbarvená beruška s těmi roztomilými a nepřehlédnutelnými černými tečkami.

I když jaro není mým nejoblíbenějším obdobím, něco mě přeci jen vtáhne do pocitu klidu a odpočinku. Možná za to může ta kouzelná příroda.