Rubrika: Literární tvorba » Zamyšlení

Moje babička a dědeček prožívali svoje mládí na přelomu padesátých a šedesátých let. Když jsem se jich zeptal na charakteristiku módy té doby, podívali se na sebe a děda odpověděl: ,,Tome, ta doba byla nejvíce ovlivněná komunismem a od toho se také odrážela tehdejší móda.“ Lidé nosili velice podobné šaty, chyběla pestrost a rozmanitost barev. Neznali pojem riflovina nevěděli, co jsou to džíny, natožpak potrhané.

Děda mi povídal o silonových košilích, tzv. dederonkách, ve kterých chtěl upoutat pozornost mojí babičky. Když už měl někdo sváteční oblek, tak si jej musel šetřit na nedělní bohoslužbu do kostela a byl většinou šedé barvy. Děda mi také ukázal dobovou fotografii a když jsem jej uviděl v obleku a rádionce, v takové, kterou nosí postavičky z večerníčku PAT a MAT, vesele jsem se zasmál.

Fotografie babičky mi připadala noblesní. Minišaty s ozdobou kolem krku, které se říkalo ,,fiží“, bílé špičaté lodičky a silonový plášť umocňoval vytupírovaný účes, ve kterém bych babičku ani nepoznal.

V dnešní době mládež nosí potrhané džíny a minisukně a znám i pár teenagerů, co si rifle úmyslně střihají aby byli „IN“ a „COOL“.

Ale za času našich prarodičů to tak nebývalo. Myslím, že v té době by takové oblečení spíš pohoršilo, či vyděsilo, než nadchlo. V padesátých letech minulého století se běžně nosívaly pumpky, děvčata měla na hlavách šátky a kluci kárované čepice. Doba i styly oblékání byly zkrátka jiné, tenkrát ještě nebyl žádný HIP-HOP, PUNK atd. jako je dnes. Způsoby byly uhlazenější, na ulicích se běžně zdravilo a děti nebyly jako nyní. Dnes se nosí různé tetování a piercingy, ale v té době nic takového nebylo, tetování měli jen zločinci v kriminálech a jim podobní. Mládež se ničím podobným nezabírala. Ne jako dnes, když chlapec anebo i dívka vypadají někdy jako chodící železářství.

Já bych ale pravděpodobně v době mých prarodičů žít nemohl, jsem navyklý na dnešní trendy a vymoženosti.

Dnes je zkrátka jiná doba, jiní lidé a jiné oblékání.