Rubrika: Literární tvorba » Povídky

Od prázdnin uplynul skoro rok a blíží se další. My s Dasem vám povíme, co jsme od září zažili. V září jsme se vydali s Filipem na hrad Helfštýn. Tam se nám moc nelíbilo. Hrad nemá pořádnou střechu a neustále na nás foukalo. Zato nás zahřála klobása, kterou nám Filip koupil. V září se toho jinak moc nestalo. Alespoň ne nám s Dasem.

V říjnu bylo deštivo, ale hodně slunečno. Alespoň, že svítilo sluníčko. A navíc byly podzimní prázdniny. Proto jsem s bráchou netvrdnul ve školní skříňce spolu s Michalovými smradlavými botami. To je příšerný smrad. Raději si nosíme plynovou masku. V listopadu přišla naše spása. Michal si konečně koupil nové boty. Pravá se jmenuje Ni a levá Ke. Zjistili, že jsou to naši vzdálení bratranci. Myslím, že z třetího kolena. Naše prababička a jejich pradědeček byli bratranci.

V prosinci přišla kosa. To byla zima. Brr. Alespoň, že doma jsme byli v suchu a teple u topení. Také jsme se 5. prosince vydali do Brna na vyhlášení časopis roku. Všichni si na nás ukazovali: „Nejsou to ty boty Adidas z toho časopisu Písařík?“ Konečně nás poznal svět, jací jsme krasavci.
To jsme netušili, že se to v květnu změní. V lednu jsme spali zimním spánkem, takže si moc nepamatujeme. V únoru jsme byli s Filipem v Koutech na lyžáku. Tam s námi Filip byl druhý v ping-pongovém turnaji.

V březnu bylo konečně teplo a Filip s námi chodil ven. Například na hřiště hrát baseball. V dubnu hodně pršelo, ale dostali jsme se alespoň ven.
V květnu to přišlo. Filip s námi zapadl na Mokroši do bahna. Měli jsme to všude. Naštěstí nás hned vyčistil.
Tak ahoj, čekáme na další dobrodružství…